Menu

Matyáš Lewinter

Odborník ve sklářském průmyslu, předseda sklářské sekce Národohospodářské komise Ústředního výboru KSČ (NHK ÚV KSČ), generální ředitel Československých závodů sklářských, n. p.

Účast v procesech

1954, Josef Goldmann a spol.  |  Role: obžalovaný  |  odsouzen

Životopis

V letech 1923−1927 studoval chemický obor na Vysoké škole technické v Praze. Specializoval se na chemické a technické odvětví sklářské výroby a v roce 1928 získal doktorát z technických věd. V letech 1927−1932 pracoval u firmy J. Inwald sklárny na Zlíchově v Praze jako hutní technik a vedoucí výroby osvětlovacích těles. Ns základě jeho vědeckých výzkumů byly firmě údajně uděleny patenty v oboru niklování a chemického barvení skla v řadě evropských států. V důsledku hospodářské krize a zastavení tovární výroby na Zlíchově, přešel do grafického průmyslu k firmám Rodina, nakladatelství a tiskárna v Praze, a M. Schulz, a. s., kde působil do roku 1939. Za války pracoval kvůli svému židovskému původu jako dělník a prohlížeč skla u firmy Přibík a Fišer v Holešovicích. Koncem roku 1944 byl zatčen a v lednu 1945 byl deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde se dočkal konce války. Po osvobození vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ) a od června do listopadu 1945 pracoval u firmy Weimann, závody na výrobu tabulového a zrcadlového skla v Chudeřicích u Bíliny. V rámci práce ve stranickém aparátu zastával v letech 1945−1948 funkci předsedy sekce Národohospodářské komise Ústředního výboru KSČ (ÚV KSČ) zabývající se sklářstvím. Dne 26. 11. 1945 byl jmenován náměstkem generálního ředitele Československých závodů sklářských, n. p., jejichž generálním ředitelem se stal v dubnu 1948, krátce po komunistickém únorovém převratu. Ve vrcholné funkci působil do října 1951 a po odvolání dostal práci ve Výzkumném sklářském ústavu v Hradci Králové, kde byl zaměstnán až do svého zatčení v září 1953.
Dne 7. 8. 1954 byl odsouzen k 16 letům odnětí svobody coby tzv. židovský buržoazní nacionalista. Trest si odpykával na Mírově, na Pankráci či v Leopoldově, kde v prosinci 1959 zemřel na rakovinu plic. V roce 1963 byl rehabilitován.

Prameny

Archiv bezpečnostních složek - f. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-31; f. Ústředna Státní bezpečnosti (305), sign. 305-166-1.

Národní archiv - sb. Správa sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Matyáše Lewintera.

i
Narození:
16. 9. 1900
Náluží (Ternopil, Polsko), Rakousko-Uhersko
Úmrtí:
12. 2. 1959
Leopoldov, Slovensko
Člen KSČ:
Ano
Národnost:
polská, česká
Původ:
židovský
Manžel / manželka:
Bedřiška Ponecová (1899)
Děti:
Eva (1939)