Menu

Josef Pažout

Sedlák v Leštině a v Bystřici.

Účast v procesech

Proces s Pažoutem  |  Role: obžalovaný

Životopis

Pocházel z rodiny rolníka Josefa Pažouta st. a jeho manželky Františky (roz. Jirkové). Měl bratra Bohumila. Po vychození obecné školy a dvou tříd měšťanské pracoval na rodinném hospodářství. Během první světové války sloužil v letech 1914–1918 v rakousko-uherské armádě na východní frontě. Po návratu do nově vzniklého Československa (ČSR) se opět věnoval zemědělství na rodinných pozemcích v Leštině. Politickými preferencemi tíhl k Republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu (tzv. agrárníci), přičemž se v období první československé republiky angažoval v Sobotce v její mládežnické organizaci – „Republikánském dorostu československého venkova“. Dne 23. 2. 1935 se oženil s dcerou malozemědělce z Leštiny Růženou (7. 6. 1909, roz. Najmanovou) a z manželství postupně vzešly tři děti – Růžena (1. 5. 1935, prov. Tomášů), Stanislava (23. 2. 1937, prov. Lhotová) a Josef (23. 4. 1942). V letech 1935–1938 obhospodařovali manželé Pažoutovi statky svých rodičů. Poté se rozhodli osamostatnit a díky úsporám i slušnému věnu zakoupili dne 25. 2. 1938 v exekuční dražbě u Okresního soudu v Libáni polorozpadlou hospodářskou usedlost Josefa a Růženy Konůpkových v Bystřici (čp. 39) na Jičínsku za 555 300 Kč o výměře něco málo přes 21 hektarů (ha) pozemků. Během nacistické okupace v letech 1939–1945 dali usedlost do pořádku a v poválečných letech ji modernizovali především nákupem mechanizačních strojů – samovazu či traktoru. Každodenní dřina na poli, ve chlévě a stájích se prolínala s objektivními problémy hospodaření, jaké způsobovaly periodicky se opakující epidemie slintavky a kulhavky či úmorné sucho v roce 1947. Po komunistickém únorovém státním převratu v roce 1948 se k nim přidala ještě šikana ze strany nastoupivšího režimu, vyznačující se všudypřítomným „bojem proti reakci“ a nástupem stalinského modelu socialismu, projevujícího se mj. kolektivizací zemědělství. Politika Komunistické strany Československa (KSČ) se zaměřila na „přebudování individuální zemědělské malovýroby v socialistické velkovýrobní hospodářství“ – „socializaci“ vesnice ztělesňovanou jednotnými zemědělskými družstvy (JZD) a strojními traktorovými stanicemi (STS). Soukromá hospodářství začala být postupně znevýhodňována vysokými dodávkami zemědělských produktů a „vykoupením“ mechanizačních prostředků. Josefu Pažoutovi byla v roce 1950 zabavena veškerá mechanizace, k čemuž se v následujících letech přidaly devastující živelní katastrofy či epidemie hospodářských zvířat. Poprvé byl odsouzen u pobočky jičínského okresního soudu v Libáni dne 18. 8. 1950 ke třem týdnům odnětí svobody pro údajnou manipulaci s dodaným kontingentem vepřového masa. Druhé trestní řízení probíhalo v letech 1951–1953 kvůli nesplnění předepsaných dodávek zemědělských produktů, a nakonec skončilo zproštěním obžaloby z podezření ze spáchání trestného činu ohrožení jednotného hospodářského plánu. To se však již nad Pažoutovým hospodářstvím stahovala mračna, neboť krátce poté vypracoval okresní prokurátor Lev Bloch novou obžalobu, podle níž byl Josef Pažout opětovně viněn z ohrožení jednotného hospodářského plánu, tentokrát ještě doplněným o pobuřování proti republice. Kromě nesplnění povinných dodávek totiž nalezl na svém poli také jeden ze „štvavých“ letáků z balónové akce Rádia Svobodná Evropa shazovaných na území ČSSR, který nenahlásil bezpečnostním složkám a s nímž seznámil svou rodinu. Dne 25. 8. 1954 byl Josef Pažout odsouzen v sále bystřického hostince Lidovým soudem v Jičíně k trestu odnětí svobody na půl roku a k peněžitému trestu 5000 Kčs. Později tento rozsudek potvrdil také odvolací Krajský soud v Hradci Králové.

Josef Pažout nastoupil výkon trestu po dokončení podzimních prací dne 28. 12 1954 v Hradci Králové. Dne 7. 1. 1955 byl přemístěn do věznice v České Lípě, následně byl 2. 2. převezen do věznice v Liberci a 15. 2. do věznice v Banské Bystrici, kde strávil zbytek trestu. Propuštěn byl podmíněně dne 6. 7. 1955. Dne 12. 10. 1956 „darovali“ manželé Pažoutovi celou svoji usedlost státu. V domě jim byl ponechán jeden byt, prase a drobné hospodářské zvířectvo. Dne 5. 11. 1956 byla usedlost státem oficiálně převzata a o týden později přidělena místnímu JZD. Josef Pažout byl posmrtně soudně rehabilitován usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 26. 9. 1990.

Prameny

Státní okresní archiv Jičín - f. Berní správa Jičín, kart. 516, inv. j. 847; f. Okresní národní výbor Jičín, kart. 615, inv. j. 1896, U 659 – Pažout Josef, Růžena, Bystřice; f. Okresní prokuratura Jičín, nezp., sp. zn. Pt 391/14; f. Okresní soud Jičín, sp. zn. T 211/50, sp. zn. T 134/54.

K dalšímu čtení

Studie Jiřího Urbana na těchto webových stránkách. JECH, Karel: Kolektivizace a vyhnání sedláků z půdy. Vyšehrad, Praha 2008.

i
Narození:
30. 12. 1893
Leština (okr. Mnichovo Hradiště)
Úmrtí:
9. 6. 1980
Bystřice (okr. Jičín)
Člen KSČ:
Ne
Národnost:
česká
Manžel / manželka:
Růžena Najmanová (1909)
Děti:
Růžena (1935), Stanislava (1937), Josef (1942)