Ervín Polák

Po absolvování čtyř tříd reálky nastoupil do učení v tiskárně svého strýce v Žilině, kde se vyučil sazečem. V roce 1925 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1926 se stal členem krajského vedení Komunistického svazu mládeže (Komsomol) a později působil ve funkci krajského tajemníka Komsomolu v Bratislavě. V polovině roku 1926 odešel do Ostravy, kde nastoupil místo strojového sazeče pro tisk slovenských a maďarských komunistických periodik vycházejících na Ostravsku. V té době se seznámil s některými pozdějšími předními funkcionáři KSČ – např. R. Slánským, V. Kopeckým, L. Novomeským. V letech 1927−1929 absolvoval povinnou vojenskou službu. V letech 1929−1932 byl organizačním sekretářem a v letech 1932−1935 politickým tajemníkem Ústředního výboru (ÚV) Komsomolu. Zároveň také působil jako tajemník mládeže Rudých odborů (1929−1930). Během první poloviny 30. let byl za svoje politické aktivity několikrát perzekvován a musel žít v ilegalitě, což vedlo k jeho vyslání do Moskvy. Na základě pověření Komunistické internacionály mládeže (KIM) vedl a organizoval v letech 1935−1938 mezinárodní komunistické mládežnické hnutí v Paříži. Po návratu do Československa (ČSR) byl v důsledku nacistické okupace donucen v dubnu 1939 odejít do exilu. Začátkem války chvíli pracoval jako sazeč v Paříži a po porážce Francie odjel v červnu 1940 do Velké Británie. Po příjezdu se zabýval komunistickou agitací v československých vojenských jednotkách, stal se členem tamějšího vedení KSČ a do roku 1944 zastával v rámci jejích struktur různé funkce. Poté nastoupil na místo úředníka v hospodářském oddělení exilového Ministerstva zahraničních věcí (MZV), kde pracoval jako referent pro styky se Sovětským svazem. Posléze se stal členem vládní delegace pro osvobozené území. Po okupaci byl sekčním šéfem odboru lidové správy Ministerstva vnitra a později došlo k jeho jmenování náměstkem ministra pro vnitřní správu. Od září 1950 až do zatčení dne 30. 1. 1951 vykonával funkci vedoucího politického krajského tajemníka KSS v Bratislavě.

Dne 28. 1. 1954 byl odsouzen v rámci tzv. tajemnického procesu k 18 letům odnětí svobody za nepřátelskou činnost v komunistické straně dle intencí „Slánského spikleneckého centra“. V rámci pozdějšího přešetření byl rozsudek změněn na 15 let vězení. Propuštěn byl na základě amnestie prezidenta republiky v roce 1960.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-17; sb. Zvláštní vyšetřovací spisy (ZV), arch. č. ZV-2, sv. 7.