František Přeučil
Účetní, redaktor, župní tajemník Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské (ČŽOSS), účastník protinacistického odboje, člen Československé strany národně socialistické (ČSNS), spolumajitel soukromého nakladatelství, poslanec Národního shromáždění.
Účast v procesech
1950, Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice – Horáková a spol., Direktorium, Akce Střed
| Role: obžalovaný
| odsouzen, doživotí
Životopis
V roce 1924 maturoval na pražském reálném gymnáziu a později absolvoval tři semestry Svobodné školy politických nauk v Praze. Od mládí byl nadšeným cvičencem v Sokole. Po dvouleté prezenční vojenské službě pracoval jako účetní u několika firem. Na přelomu 20. a 30. let byl tajemníkem Všeodborového sdružení v Praze. Vedle toho se také od druhé poloviny 20. let politicky angažoval v ČŽOSS. Počátkem 30. let přesídlil do Pardubic, kde působil jako její župní tajemník a zároveň pracoval jako redaktor hospodářského týdeníku „Vpřed“. Ve východočeské metropoli se mu narodil syn Jan, jenž se později stal známým hercem. Po zákazu ČŽOSS koncem 30. let se i s rodinou přestěhoval do Prahy, kde v době nacistické okupace pracoval jako redaktor odborového časopisu „Obchodní listy“ až do zrušení jejich vydávání ze strany okupantů koncem roku 1940. V této době zároveň vybudoval a poté i vedl Tiskařské a vydavatelské družstvo československého obchodnictva, kde působil také po válce. Zároveň se zapojil do protinacistického odboje, v němž se podílel na podpoře rodin perzekvovaných gestapem. V poválečné době stál u zrodu veřejné obchodní společnosti (soukromého nakladatelství) Pamir, jíž byl spolumajitelem. Po okupaci se stal také členem ČSNS, v níž posléze působil jako jednatel či předseda jejího živnostensko-obchodního odboru. V letech 1945–1948 za tuto stranu zasedal jako poslanec Východočeského kraje v Národním shromáždění. Dne 8. 11. 1949 došlo k jeho zatčení Státní bezpečností (StB) a dne 8. 6. 1950 byl odsouzen v rámci monstrprocesu s „Miladou Horákovou a spol.“ pro trestné činy velezrady a vyzvědačství k doživotnímu žaláři.
Ve výkonu trestu byl v Leopoldově a ve Valdicích, kde pracoval např. jako soustružník. Na základě amnestie prezidenta republiky z roku 1955 mu byl trest snížen na 25 let. Dne 18. 2. 1956 byl odsouzen Krajským soudem v Nitře k trestu odnětí svobody na dva a půl roku za údajný podíl na organizaci „vězeňské vzpoury“ (ve skutečnosti hladovky a stávky) z konce srpna 1955. Dne 17. 12. 1963 byl podmínečně propuštěn na základě výroku Okresního soudu v Jičíně. V roce 1968 byl jeho rozsudek zrušen a v roce 1990 se dočkal rehabilitace.
Prameny
Archiv bezpečnostních složek - sb. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-6301 MV, sv. 10.
Národní archiv - sb. Správa Sboru nápravné výchovy (SSNV), osobní vězeňský spis Františka Přeučila.
K dalšímu čtení
KAPLAN, Karel: Největší politický proces. „M. Horáková a spol.“ Praha: ÚSD AV ČR, v. v. i., 1995.
KAPLAN, Karel: Druhý proces. Milada Horáková a spol. – rehabilitační řízení 1968–1990. Praha: Karolinum, 2008.

i
Narození:
9. 10. 1907
Praha
Praha
Úmrtí:
19. 3. 1996
Černošice (Praha-západ)
Černošice (Praha-západ)
Člen KSČ:
Ne
Manžel / manželka:
Růžena Knoblochová (1908)
Děti:
Jan Karel (1937), Marta Růžena (1940)