Menu

Zdeněk Rudinger

Zemědělec, frézař, náměstek generálního ředitele sklářského průmyslu, pracovník a funkcionář Československých závodů kovodělných a strojírenských (ČZKS) a Československých závodů těžkého strojírenství (ČZTS).

Účast v procesech

1954, Josef Goldmann a spol.  |  Role: obžalovaný  |  odsouzen

Životopis

Po studiu na německém gymnáziu v Plzni narukoval v roce 1916 do rakousko-uherské armády, v jejíchž řadách prošel boji první světové války. Po návratu studoval zemědělský obor a coby člen sionistického hnutí mládeže se počátkem 20. let odstěhoval do Palestiny, kde v letech 1920−1927 pracoval jako zemědělský dělník, člen zemědělského kolektivu a posléze jako funkcionář v družstevním podnikání odborové organizace. V roce 1927 se vrátil do Československa (ČSR), kde do roku 1939 působil jako disponent či ředitel v několika kartelových organizacích různých průmyslových odvětví v Praze a v Karlových Varech. Počátkem 30. let začal inklinovat ke komunismu a v roce 1932 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). Po nacistické okupaci odešel v srpnu 1939 do exilu ve Velké Británii, kde pracoval jako frézař ve zbrojním průmyslu. Zároveň se dále angažoval v činnosti komunistické strany, z jejíhož popudu se dal v letech 1944−1945 do služeb úředního aparátu exilového státního zřízení. Po okupaci nastoupil v roce 1945 práci v Hospodářské skupině sklářského průmyslu, kde posléze zastával funkci náměstka generálního tajemníka. V létě 1946 přešel na Ústřední ředitelství ČZKS, n. p., kde se zabýval organizací exportu, vedl ústřední sekretariát a po jejich reorganizaci do ČZTS, n. p., v roce 1950, byl jmenován zástupcem ředitele pro zvláštní úkoly. V rámci stranických funkcí působil v poválečném období jako člen v několika komisích Národohospodářské komise Ústředního výboru KSČ (NHK ÚV KSČ). Koncem roku 1950 přešel jako odborný referent na generální ředitelství sklářského průmyslu a po jeho zrušení pracoval od jara 1952 do svého zatčení dne 22. 10. 1952 v ČKD, n. p. (dříve Českomoravská Kolben-Daněk).
Dne 7. 8. 1954 byl odsouzen společně s dalšími obviněnými v tzv. hospodářské skupině k 21 letům odnětí svobody. Trest si odpykával v Ilavě, na Pankráci a v Leopoldově. V druhé polovině 50. let mu byl trest dvakrát snížen a dne 22. 10. 1958 byl propuštěn na svobodu. V roce 1963 byl rehabilitován.

Prameny

Archiv bezpečnostních složek - f. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-34.

Národní archiv - sb. Správa sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Zdeňka Rudingera.

i
Narození:
16. 6. 1898
Plzeň
Úmrtí:

Člen KSČ:
Ano
Národnost:
česká
Původ:
židovský
Manžel / manželka:
Alžběta Gerberová (1894)
Děti:
Chitra (1924), Josef (1925)