Kuneš Sonntag

Narodil se v rodině významného agrárního politika a účastníka protihabsburského odboje Kuneše Sonntaga staršího (1878‒1931), který působil v několika ministerských funkcích během první Československé republiky. Kvůli otcově angažmá v politice se celá rodina přestěhovala do Prahy, kde Kuneš Sonntag trávil mladistvá léta na Hradčanech. Díky otcově profesi a známostem měl možnost setkávat se s významnými osobnostmi té doby, jako např. s ministerským předsedou Karlem Kramářem. Do tercie navštěvoval smíchovské gymnázium, poté se v důsledku otcova úmrtí rodina přestěhovala na statek ve Střelicích na Hané, v důsledku čehož byl nucen dokončit středoškolská studia na reálném gymnáziu v Litovli. Již od mládí se angažoval ve skautu a na mezinárodních skautských táborech se zajímal o otázky česko-německých vztahů, jež byly tehdy velmi napjaté. Po maturitě v roce 1937 odešel do Prahy, kde studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a také se stal kulturním referentem v Ústředním svazu československého studentstva. V roce 1938 se zúčastnil zářijové mobilizace. Po podepsání mnichovské dohody, odstoupení území s „většinou německého obyvatelstva“ a nacistické okupaci natrvalo přesídlil do Prahy, kde se zapojil do odbojových aktivit. Po studentském pohřbu Jana Opletala v listopadu 1939, který se stal protestní akcí proti okupaci, byl zatčen gestapem jako jeden z vůdců studentského hnutí. Po několikaměsíční vazbě byl deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde přežil tvrdé podmínky a pracovní nasazení. Z internace byl propuštěn 22. 12. 1942. Poté pracoval až do osvobození jako pomocný úředník v mlékárně v Kroměříži. Po válce pracoval na rodinném hospodářství a vedle toho v prosinci 1946 dostudoval za okupace přerušená práva. Stal se významným svědkem v procesech s nacistickými zločinci, zejména s K. H. Frankem, kde vypovídal o represích proti českým studentům.

V poválečném období taktéž vstoupil do Československé sociální demokracie, v níž se angažoval do roku 1947, poté přestoupil do Československé strany národně socialistické, jejímž členem byl do únorového komunistického státního převratu v roce 1948. Po uchvácení moci komunisty byl coby majitel většího hospodářství dne 7. 3. 1950 zatčen Státní bezpečností (StB) a obviněn z přípravy ilegálního útěku za hranice a členství v „protistátní skupině“ zabývající se údajně „hospodářskou špionáží“. Ve dnech 27. až 30. 8. 1951 stanul v Uherském Hradišti jako obviněný v jedenadvacetičlenné skupině souhrnně pojmenované jako „Rudolf Janásek a spol.“ před senátem Státního soudu Praha – oddělení Brno. Na základě značně „vykonstruovaných“ obvinění byl uznán vinným z velezrady a odsouzen ke dvanácti rokům odnětí svobody. Propuštěn na svobodu byl po šesti letech v pracovních lágrech. Poté se živil jako skladník.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spis arch. č. V-2674 BN.

FIALA, Jindřich: Kuneš Sonntag. Životní příběh z dvacátého století. Praha: P3K, 2013. PELUNĚK, Lukáš: Pohnuté osudy JUDr. Kuneše Sonntaga. In: Střední Morava. Vlastivědná revue. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2019, roč. 25, č. 48, s. 135–137.