Menu

Antonín Sum

Skaut, úředník, účastník protinacistického odboje, právník, zaměstnanec Úřadu předsednictva vlády (ÚPV) a Ministerstva zahraničních věcí (MZV), osobní tajemník Jana Masaryka, diplomat, dělník, kominík, překladatel a publicista.

Účast v procesech

1950, Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice – Horáková a spol., Direktorium, Akce Střed  |  Role: svědek
 |  Role: obžalovaný  |  odsouzen, 22 let vězení

Životopis

Narodil se do rodiny českého právníka, diplomata, propagátora budování vazeb s anglosaským světem a pozdějšího ministerského rady na MZV Antonína Suma st. (1877–1947). Základní školní vzdělání absolvoval v Praze a ve Vídni. V rakouské metropoli posléze studoval na reálném gymnáziu, maturitu pak složil v roce 1937 v Praze. Od mládí byl aktivní v křesťanském sdružení mladých mužů (Young Men's Christian Association – YMCA) a ve skautu. Po dokončení střední školy navštěvoval v letech 1937–1939 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, studia byl nucen zanechat z důvodu uzavření vysokých škol po nacistické okupaci. Poté se chvíli živil jako příručí v jedné z pražských lékáren, od 1. 1. 1940 pak nastoupil zaměstnání notářského úředníka na Praze 1 a zároveň také působil jako soudní tlumočník. Aktivně se zapojil do odboje proti okupantům a taktéž se zúčastnil Pražského povstání v květnu 1945. Po okupaci pokračoval při svém úřednickém zaměstnání v právních studiích, která zakončil promocí dne 8. 1. 1946. Dne 1. 2. 1946 byl přijat jako smluvní úředník na ÚPV, v němž působil nejdříve jako referent pro otázky mládeže, dále pak v odborech administrativním a politickém jako sekretář či tlumočník, přičemž byl pověřen zejména organizací státních a vládních delegací z ciziny a stykem se zastupitelskými úřady sídlícími v Praze. Vedle toho pořádal zájezdy vládních činitelů do zahraničí a taktéž se dále zabýval problematikou mládeže, přičemž působil např. jako sekretář vládní komise pro I. celosvětový festival mládeže. V září 1947 byl přemístěn na MZV, kde zastával post osobního tajemníka ministra zahraničních věcí Jana Masaryka (1886–1948). Po únorovém komunistickém státním převratu v roce 1948 a záhadné Masarykově smrti dne 10. 3. 1948 byl v rámci MZV přesunut do diplomatického protokolu a posléze do právního odboru. V březnu 1949 byl dán na dovolenou s čekaným a úřadem ochrany práce nasazen do výroby jako soustružník a zámečník v továrně na stavební kování v Praze-Libni. Dne 8. 11. 1949 došlo k jeho zatčení StB.
Ve dnech 28.–29. 7. 1950 byl souzen pro velezradu a vyzvědačství ve skupině osob pojmenovaných jako „Viktor Mátl a spol.“ a odsouzen ke 22 letům vězení. Trest si odpykával nejprve v uranových dolech na Jáchymovsku, později prošel lágry na Příbramsku a věznicí ve Valdicích. Z výkonu trestu byl propuštěn na základě amnestie z května 1962. V letech 1962–1968 pracoval jako kominík. V důsledku uvolnění politických poměrů se dočkal v roce 1968 rehabilitace. V letech 1968–1970 se stal starostou skautské organizace Junák během krátkého období její obnovené činnosti a zároveň v letech 1969–1970 působil jako tajemník Ústředního výboru Národní fronty ČSSR. Mezi lety 1970–1984 pracoval ve Výzkumné ústavu výstavby a architektury v Praze, kde se zabýval problematikou životního prostředí a vedle toho byl překladatelem a soudním tlumočníkem. Po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 se spolupodílel na obnovené činnosti Junáka, kde se ve funkci starosty (1989–1990) zasloužil o jeho znovupřijetí do Světové organizace skautského hnutí (World organization of the Scout Movement). Dále také aktivně působil při znovuoživení YMCA či Sdružení Českého národního povstání a podílel se také na založení občanského sdružení Masarykova demokratického hnutí. V letech 1991–1994 byl předsedou Nadace Jana Masaryka. Vedle toho se také zabýval přednáškovou a publikační činností, věnující se mj. osobě a smrti Jana Masaryka. Roku 2003 mu byl propůjčen prezidentem Václavem Klausem Řád T. G. Masaryka III. třídy.

Prameny

Archiv bezpečnostních složek - sb. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-6301 MV, sv. 47.

Národní archiv - sb. Správa Sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Antonína Suma.

K dalšímu čtení

SUM, Antonín: Osudný krok Jana Masaryka. Praha: Nadace Janua, 1996. SUM, Antonín: Otec a syn: Tomáš Garrigue a Jan Masarykové ve vzpomínkách přátel a pamětníků. Praha: Společnost Jana Masaryka v nakl. Pragma, 2000. TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. III. díl Q–Ž. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 219. Wikipedie – Otevřená encyklopedie, Antonín Sum (online, 17. 9. 2024): https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Sum
i
Narození:
31. 1. 1919
Praha
Úmrtí:
15. 8. 2006
Praha
Člen KSČ:
Ano
Národnost:
česká
Manžel / manželka:
Helena Hybnerová
Děti:
Renata, Antonín