Menu

Josef Ulrich

Rolník, statkář, účastník protinacistického odboje, poslanec.

Účast v procesech

1950, Josef Čupera a spol.  |  Role: obžalovaný  |  odsouzen, 16 let vězení

Životopis

Narodil se do početné statkářské rodiny v Boharyni. Navštěvoval reálné gymnázium v Novém Bydžově, středoškolských studií byl však v patnácti letech nucen zanechat kvůli práci na rodinném hospodářství. Posléze navštěvoval dvouletou hospodářskou školu v Kuklenách a po jejím dokončení dále hospodařil na rodinném statku. Angažoval se v místních i okresních rolnických, finančních či kulturních spolcích (např. člen rolnického družstva v Hradci Králové, předseda kampeličky v Boharyni, předseda okresního sdružení chovatelů), vedle čehož provozoval také kulturní a osvětové aktivity (např. předseda ochotnického spolku v Boharyni). V období nacistické okupace se zapojil do protinacistického odboje, což vedlo k jeho zatčení gestapem v roce 1944, po několika týdnech byl však pro nedostatek důkazů propuštěn. Taktéž jeden z jeho bratrů, mineralog a profesor Karlovy Univerzity v Praze, František Ulrich (1899−1941), byl za války činný v podzemním hnutí, což ho stálo život. Během květnového povstání v roce 1945 se Josef Ulrich zúčastnil odzbrojení královéhradecké německé posádky. Po osvobození se stal členem Československé strany národně socialistické (ČSNS), za niž byl zvolen poslancem do Prozatímního i Ústavodárného Národního shromáždění za královéhradecký volební kraj. Po komunistickém státním převratu v roce 1948 zůstal poslancem až do konce funkčního období a vypsání nových voleb v květnu 1948. Poté hospodařil na svém statku o výměře kolem 30 hektarů půdy. Dne 30. 11. 1949 byl zatčen Státní bezpečností a posléze obviněn z převzetí peněz zanechaných v republice národněsocialistickým funkcionářem a exulantem Hubertem Ripkou, které měly být určeny pro „velezrádnou“ činnost (ve skutečnosti byly určeny na podporu rodin perzekvovaných osob), a také z obstarávání „špionážních“ zpráv na venkově.
Ve dnech 20.−21. 7. 1950 stanul jako obžalovaný před senátem Státního soudu v Praze, jímž byl odsouzen k 16 letům odnětí svobody. Trest si odpykával v Leopoldově a v lágrech při uranových dolech na Jáchymovsku. Na svobodu byl propuštěn na základě amnestie prezidenta republiky v květnu 1960.

Prameny

Archiv bezpečnostních složek - sb. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-6301 MV.

Národní archiv - sb. Správa Sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Josefa Ulricha.

Archiv Poslanecké sněmovny - f. Poslanci a senátoři Národního a Federálního shromáždění, inv. j. 2841.

i
Narození:
1. 2. 1910
Boharyně (okr. Hradec Králové)
Úmrtí:

Člen KSČ:
Ano
Národnost:
česká
Manžel / manželka:
Marie Hladíková (1919)
Děti:
Marie (1939), Anna (1940), Josef (1942), Jiří (1944)