Josefa Votočková

Po vychození obecné a měšťanské školy v Bojkovicích absolvovala dvouletou odbornou školu dámského krejčovství s praxí u firmy Teršl v Bojkovicích. Poté pracovala necelého půl roku v kuchyni bojkovického hotelu Hvězda, kde se učila vařit. Posléze byla čtyři roky zaměstnána v obchodě s koloniálním zbožím ve Svatém Štěpáně na Moravě, který vlastnila jedna z jejích sester. V roce 1933 přesídlila k tetě do Bratislavy, kde asi pět měsíců pracovala jako švadlena. Po sňatku se zaměstnancem Československých státních drah (ČSD) Josefem Votočkem v roce 1934, zůstala v domácnosti až do období nacistické okupace. V roce 1943 nastoupila jako úřednice ČSD v Jablonném nad Orlicí, odkud se po osvobození v květnu 1945 společně s manželem přestěhovali do Děčína. V roce 1946 opustila zaměstnání u ČSD a přijala práci úřednice u československého zastoupení spediční firmy Francesco Parisi, kde zůstala také po komunistickém únorovém státním převratu v roce 1948 a začleněním firmy do výsadní mezinárodní zasilatelské společnosti Metrans, a. s. Jelikož žila v nesouladu se svým manželem (rozvedli se v srpnu 1949), a také v důsledku antipatií k politickým poměrům po únoru 1948, uvažovala o odchodu do emigrace v USA, kde žila její sestra Božena. Ta mezitím v létě roku 1949 přicestovala do ČSR a při společném setkání sestře oznámila, že je v USA v kontaktu s exulantkou a někdejší národněsocialistickou poslankyní Růženou Pelantovou, jež jí doporučila další vrcholnou političku ČSNS Antonii Kleinerovou, která měla být nápomocná při zprostředkování Josefina ilegálního přechodu. Během pokusu o útěk do exilu v noci ze 14. na 15. 10. 1949 však byla Josefa Votočková zatčena a eskortována do vazby. Vyšetřovateli jí byla posléze kladena za vinu, kromě pokusu o ilegální přechod hraničního pásma, také špionáž ve prospěch národněsocialistického exilu a západních zpravodajských služeb.

Ve dnech 18.–22. 7. 1950 stanula v Litoměřicích před senátem Státního soudu Praha v pětadvaceti členné skupině osob souhrnně pojmenované jako „Václav Tichý a spol.“ Odsouzena byla ke čtyřem letům odnětí svobody.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Správa vyšetřování StB (sb. V), a. č. V-2525 UL, sv. 2.