Harald Wiesmann
Montér, řidič, obchodní zástupce, člen Národně socialistické německé dělnické strany (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei; NSDAP) a Schutzstaffel (SS), vedoucí kladenské úřadovny gestapa, válečný zločinec.
Účast v procesech
1946, Karl Hermann Frank
| Role: svědek
Životopis
Během středoškolského studia absolvoval několik reálných gymnázií, avšak nikdy se mu nepodařilo složit maturitu. V listopadu 1923 údajně působil jako příslušník polovojenské organizace Freikorpsu Rossbach. Mezi lety 1928 až 1932 vystřídal různá zaměstnání u několika firem, v nichž působil např. jako montér, řidič či obchodní zástupce. Vlivem panující hospodářské krize byl však také často nezaměstnaný, odkázaný na podporu rodičů. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 vstoupil počátkem května téhož roku do NSDAP a stal se také členem SS, v nichž dosáhl v roce 1942 hodnosti SS-Hauptsturmführera. Dne 1. 10. 1933 nastoupil jako kriminální zaměstnanec k Úřadu tajné státní policie v Berlíně, odkud byl v říjnu 1934 přeložen k tamní úřadovně gestapa. V průběhu následujících let byl kriminálním asistentem i komisařem u úřadoven v Berlíně a Düsseldorfu. V září až listopadu 1938 sloužil u operačního oddílu ve Weidenu a poté ve Wuppertalu. Během okupace zbytku českých zemí nacisty dne 15. 3. 1939 byl příslušníkem operačního oddílu III Kolin a krátce působil jako vedoucí venkovní úřadovny gestapa v Benešově (květen až červen 1939). Od 1. 10. 1939 byl vedoucím venkovní služebny gestapa na Kladně, v kteréžto funkci se později zásadní měrou podílel na vyhlazení Lidic. Dne 7. 1. 1943 mu byla ze strany nadřízených míst udělena zostřená důtka pro neplnění služebních povinností, následovalo jeho suspendování v říjnu 1943 a přeložení do Prahy. V prosinci 1943 byl vyslán ke komandérovi bezpečnostní policie a Sicherheitsdienst (SD) ve Varšavě. V létě 1944 byl těžce raněn při povstání vězňů, načež strávil několik měsíců v lazaretu. V únoru 1945 došlo k jeho přeložení do štábu Velení pozemního vojska, přičemž působil v týlu armády v prostoru Slezska. Dne 9. 5. 1945 byl zajat americkou armádou a posléze internován u Stuttgartu, odkud byl 30. 11. 1945 předán československým úřadům v Praze. Ve dnech 27. 3. až 24. 4. 1947 stanul společně s dalšími obžalovanými příslušníky kladenské úřadovny gestapa před Mimořádným lidovým soudem v Praze, jehož rozsudkem byl odsouzen k trestu smrti a popraven.
K dalšímu čtení
BÁRTA, Milan. Všichni čekají spravedlivý a tvrdý trest. Konec kladenského gestapa. In: Paměť a dějiny. Praha: ÚSTR, 2016, č. 2, s. 57−67. VAJSKEBR, Jan – ZUMR, Jan: Gestapo. velitelský sbor tajné státní policie v Protektorátu Čechy a Morava. Praha: ÚSTR – Pulchra, 2024, s. 857−859.
i
Narození:
22. 4. 1909
Krefeld u Düsseldorfu, Německá říše
Krefeld u Düsseldorfu, Německá říše
Úmrtí:
24. 4. 1947
Praha
Praha
Člen KSČ:
Ne
Národnost:
německá
Manžel / manželka:
Gudula Fickerová (1916)