Menu

Rudolf Zenkl

Úředník, ředitel Okresní záložny hospodářské (OZH) v Praze a Spořitelny pražské, bratr politika PhDr. Petra Zenkla.

Účast v procesech

1950, Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice – Horáková a spol., Direktorium, Akce Střed  |  Role: svědek
1950, Ing. František Klíma a spol.  |  Role: obžalovaný  |  odsouzen, 18 let vězení

Životopis

Pocházel z rodiny dámského krejčího, v níž bylo deset dětí. Jedním z jeho bratrů byl pozdější vrcholový politik a předseda Československé strany národně socialistické (ČSNS), politický vězeň z období protektorátu a účastník protikomunistického odboje, Petr Zenkl (1884−1975). Po absolvování obecné školy navštěvoval reálné gymnázium v Táboře, kde v roce 1902 maturoval. Následovalo studium Právnické fakulty na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kterého musel po čtyřech semestrech zanechat z důvodu péče o vážně nemocnou matku. V roce 1905 nastoupil zaměstnání účetního Zemského výboru v Praze, kde působil až do roku 1928, především pak na úseku samosprávného hospodaření a lidového peněžnictví. Koncem dvacátých let byl jmenován do funkce ředitele Okresní záložny hospodářské v Praze X. Politicky se angažoval v letech 1919−1935 v Československé straně socialistické (resp. ČSNS), poté byl až do konce 30. let členem Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu (tzv. agrárníci). Během své praxe v peněžnictví se zasloužil o vybudování Rolnických vzájemných pokladnic na Slovensku či o rozvoj Okresní záložny hospodářské, po jejímž sloučení s dalšími pražskými veřejnoprávními finančními ústavy během nacistické okupace v roce 1942, působil jako ředitel nově vzniklé Spořitelny pražské. V této době se také významně zasloužil o dostavbu funkcionalistické budovy Paláce Atlas (dnes Kino Atlas) na pražské Florenci. Po druhé světové válce vstoupil namísto zakázaných „agrárníků“ do ČSNS vedené v letech 1945–1948 jeho bratrem Petrem. Nadále působil v čele pražského spořitelního ústavu, do něhož každodenně dojížděl z Poděbrad, kam se i s rodinou přestěhoval v dubnu 1946. V souvislosti s únorovým komunistickým státním převratem v roce 1948 odešel do penze. Dne 1. 12. 1949 byl zatčen Státní bezpečností (StB) a posléze obviněn z toho, že se podílel na trestné činnosti tzv. hospodářské rady spjaté s ilegálními strukturami národních socialistů.
Dne 27. 7. 1950 byl odsouzen v rámci dvanáctičlenné skupiny osob souhrnně pojmenované jako „Ing. František Klíma a spol.“ pro trestný čin velezrady k 18 letům odnětí svobody. Trest si odpykával v Leopoldově, kde vzhledem ke svému pokročilému věku trpěl řadou vážných nemocí. Přestože nebyl schopen práce a značnou část výkonu trestu strávil ve vězeňských nemocnicích, nebylo vyhověno jeho žádosti o podmínečné propuštění podané v druhé polovině 50. let. Na svobodu se dostal až díky plošné prezidentské amnestii z května 1960.

Prameny

Archiv bezpečnostních složek - sb. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-6301 MV, sv. 34.

Národní archiv - sb. Správa Sboru nápravné výchovy (SSNV), osobní vězeňský spis Rudolfa Zenkla.

K dalšímu čtení

ZENKL, Jan. Rodina Zenklů v boji proti totalitním režimům. Bakalářská práce. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2024.
i
Narození:
7. 4. 1882
Tábor
Úmrtí:
25. 7. 1971
Praha
Člen KSČ:
Ano
Národnost:
česká
Manžel / manželka:
Jana Svatošová (1886)
Děti:
Jana (1909)