Menu

Proces s M. Horákovou a spol.

eBadatelna

„Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice – Horáková a společníci“

Nejznámější politický proces totalitního komunistického Československa konaný na přelomu května a června 1950, na jehož konci byly vyneseny čtyři absolutní tresty, včetně rozsudku smrti nad národněsocialistickou poslankyní a někdejší účastnicí protinacistického odboje JUDr. Miladou Horákovou.

Trvání od:
31. 5. 1950
Trvání do:
8. 6. 1950

Obžalovaní

Buchal Jan | odsouzen, trest smrti
Dundr Vojtěch | odsouzen, 15 let vězení
Hejda Jiří | odsouzen, doživotí
Horáková Milada | odsouzena, trest smrti
Hostička Bedřich | odsouzen, 28 let vězení
Kalandra Záviš | odsouzen, trest smrti
Kleinerová Antonie | odsouzená, doživotí
Křížek Jiří | odsouzen, 22 let vězení
Nestával Josef | odsouzen, doživotí
Pecl Oldřich | odsouzen, trest smrti
Peška Zdeněk | odsouzen, 25 let vězení
Přeučil František | odsouzen, doživotí
Zeminová Františka | odsouzena, 20 let vězení
více
méně

Obhájci

Bartoš Vladimír | Kleinerová, Dundr
Čeřovský Miloš | Přeučil, Peška
Martin Vladimír | Horáková, Křížek
Müller Otto | Nestával, Hostička
Neumann Richard | Hejda, Buchal
Vízek Jiří | Zeminová, Kalandra
více
méně

Soudci

Bedrna Karol | přísedící
Doušek František | náhradník
Kruk Karel | náhradník
Kučera Miloš | soudce z lidu
Matoušek Otakar | přísedící
Polanecký Jan | soudce z lidu
Trudák Karel | předseda
více
méně

Proces spadá do tzv. zakladatelského období československého komunistického režimu a narůstající agresivity v mezinárodních vztazích bipolárně rozděleného světa. V něm na jedné straně stál Sovětský svaz (SSSR) se svými tzv. východoevropskými satelity (včetně Československa), na druhé straně Spojené státy americké (USA) se svými západoevropskými spojenci. 

Soudní přelíčení detailně „zkonstruovali“ vyšetřovatelé Státní bezpečnosti a justiční instituce za kooperace poradců, kteří za tímto účelem přijeli ze Sovětského svazu. Cílem se stala Milada Horáková a dalších dvanáct někdejších politických či ideových oponentů komunistů, včetně osob reprezentujících podnikatelské (režimní terminologií „vykořisťovatelské“) sociální vrstvy obyvatel. Při vyšetřování čelili zadržení brutálním metodám ve formě fyzického násilí a hrubého psychického nátlaku, jehož cílem bylo „přiznání“. 

Významným projevem krutosti nově se etablující moci byla poprava ženy, které nezabránila ani nebývalá vlna mezinárodní solidarity. Proces měl prostřednictvím masivní propagandy šokovat veřejnost a vyslat jí jasný signál, že se nastupující komunistický režim nemilosrdně vypořádá se všemi, kdo by stáli v cestě upevnění „nového spravedlivého společenského řádu“. To se odrazilo i v následujících dvou měsících, v nichž na proces s Miladou Horákovou a spol. navázalo 35 dalších procesů v krajích Praha, Plzeň, Karlovy Vary, Liberec, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Pardubice, Olomouc, Ostrava a Brno. Před soudními senáty v nich stanulo celkem 639 osob, z nichž pouze 21 vyslechlo osvobozující rozsudek a jen některé případy byly vyloučeny k pozdějšímu projednání. I v těchto návazných procesech soudy trestaly smrtí. Ve výsledku jich, i s hlavním monstrprocesem, bylo celkem deset – Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl, Záviš Kalandra, Bedřich Judytka, Bohuslav Houfek, Miroslav Sýkora, Josef Polomský, Miloš Morávek a Ladislav Ceé. Dalších 48 osob dostalo doživotí. Celková výměra trestů ostatních odsouzených politických odpůrců režimu v této vlně procesů činila celkem 7850 let, k čemuž musíme připočítat také vedlejší peněžité tresty v hodnotě 12 145 000 Kčs.